Ikona Oplakávání Krista (Epitafios Threnos)

Duchovní zamyšlení

Svatý Řehoř Nysský o tomto tajemství učí: „Bůh sice přijal smrt, aby se sjednotil s naší smrtelností, ale život v Něm nezanikl; naopak, skrze Jeho sestoupení do hrobu byla smrt pohlcena Životem.“ Pohled na Přesvatou Bohorodici, která tiskne tvář k tváři svého Syna, nám připomíná lidskou stránku vykoupení – bolest matky, která však v hloubi duše uchovává naději. Tato scéna je ikonou „Tiché soboty“, dne, kdy podle slov byzantské liturgie „všechno tělo mlčí“, protože Král králů odpočívá. Je to okamžik, kdy se země setkává s podsvětím, aby z něj Kristus vyvedl Adama i celé lidstvo. Jak říkal svatý Efrém Syrský: „Smrt se domnívala, že pohltila smrtelného člověka, ale narazila na Boha, který ji zevnitř rozmetal.“

Řemeslné provedení

Ikona je vyrobena v Řecku s důrazem na tradiční ikonografické postupy. Horizontální orientace výjevu je zasazena do kovčegu – vyřezávaného rámu, který symbolicky chrání tento posvátný děj jako v drahocenné schráně.

• Zlatý podklad: Symbolizuje Boží přítomnost i v té nejhlubší temnotě hrobu. Zlato zde není ozdobou, ale vyjádřením nestvořeného světla, které brzy zazáří při Vzkříšení.

• Symbolika krajiny: Rozeklané skály a temný otvor hrobu kontrastují se zlatým nebem a naznačují, že Kristus svým sestoupením prosvětlil i ty nejzazší kouty existence.

Pouze pro představu: